Jak překlenout propast mezi člověkem a odpadem?

Vždy přitom myslím na to samé. V obci právě probíhá analýza odpadu (rozbor několika tun směsného komunálního odpadu od obyvatel. Někdy jde o odpad čerstvý, jindy o třeba i čtrnáctidenní) a z výsledků je vidět, že velmocí ve třídění odpadu nejsme. A to bohužel platí i v případě, kdy chceme odpadu předcházet. Ptám se sám sebe. Jak to? Po více než deseti letech podnikání v odpadech si to vysvětluji jednoduše: změny prostě bolí.

Propast mezi odpadem a tím, kdo ho vytváří, prohlubuje i to, že většina z nás uvažuje především ekonomicky. Takže já, jako obyvatel, platím roční poplatek obci či městu a ten je třeba až 700 korun ročně. To je náš ekonomický kontakt s odpadem. Je jedno kolik vytřídím či kolik směsného komunálního odpadu vyprodukuji. Stejnou částku platí naši sousedé. Jsme na to zvyklí. Změnu cen proto lidé přijímají jen těžko. Ale i v případě opadu by se mělo prostředí narovnat. Například u vody, plynu či elektřiny nikdo nic nenamítá proti platbě dle spotřeby. U odpadů podobná logika naplatí. Přitom je důležité uvědomit si, kolik odpadu produkujeme, kolik za něj platíme, a kolik doplácí obce či města. Myslím, že lidé by byli překvapení, kdyby znali skutečná čísla.

Odvážné samosprávy

Směsný komunální odpad patří do agendy samospráv – tedy věnují se mu starostové a zastupitelé. Právě jejich odvaha pomáhá tuto problematiku řešit. A to ne vždy. Záleží i na ekonomické situaci samospráv. I když i to je vlastně paradoxní. Vždyť správně vytříděný odpad a vhodné nakládání s SKO přináší úspory. Naštěstí se u nás situace zlepšuje. První mosty už propast mezi obyvateli a odpadem v českých obcích či městech překlenuly. V JRK o to silně vnímáme, protože právě s těmito obcemi či městy máme podepsanou dlouhodobou spolupráci, které říkáme partnerství. Jde třeba o Kolín, Teplice, Havlíčkův Brod, a mnoho dalších, kde takové spolupráce vznikly a vznikají.

 

Inspirace od nejlepších

Díky dlouhodobé analytické práci, informačním kampaním, které jsou zaměřený na obyvatele, ale i třeba s pomocí hezkého designu košíků na kuchyňský odpad, ukazujeme, že odpadového hospodářství lze dělat i jinak. A podstatné je podpořit úsilí samospráv i kvalitním poradenstvím a osobním kontaktem. Prokazatelné výsledky poklesu produkce SKO umíme měřit, evidovat a vyhodnocovat. Můžeme díky tomu navrhnout řešení, která komplexně zlepší a zefektivní dané odpadové hospodářství. A to pak může přinést i výrazné úspory. Inspirujeme se u nejlepších – tedy například u velmocí odpadového hospodářství jako je Dánsko, Itálie, Nizozemí, ale i dalších zemí.

Nenásilné působení

Nejsme spasitelé a víme, že problematiku odpadového hospodářství nelze vyřešit okamžitě. Je pro nás však zásadní prosazovat myšlenku, že lze věci dělat jinak, než zaběhnutými a neefektivními způsoby. Snažíme se tak intenzivně budovat povědomí o tom, že v době hojnosti a nadbytku existují místa, která s „odpadem“ nakládají jako s druhotnou surovinou, nebo si váží jeho ekonomického potenciálu. Chceme na občany i zástupce samospráv nenásilně působit, aby si zvykli na myšlenku re-use, swapů, a přemýšleli tak nad odpadem jako nad zdrojem. A s tím souvisí i další přístup, který je nám blízký. Měli bychom si jako spotřebitelé vybírat výrobky v recyklovatelných obalech a „tlačit“ výrobce, ač pasivně a vlastní volbou, aby změnili výrobní postupy. Díky tomu se bude dlouhodobě udržitelným řešením dařit mnohem lépe. I ekonomicky.

 

Mojmír Jiřikovský, zakladatel společnosti JRK Česká republika