V návaznosti na diskuze kolem cirkularity vyvstává vždy stejná otázka – co firmy motivuje se takovým projektům věnovat? Jsou rentabilní? Jsou zajímavé pro zákazníky a vlastně – existují nějaké dobré příklady praxe? Odpovědí jsou jedině konkrétní zkušenosti, o které se s Vámi chceme dělit. Jedním z bodů našeho Manifesta je to, že sami chceme vést změnu, o které mluvíme. Často tak chodíme do pilotních projektů, díky kterým získáváme vhled pro další kroky a upevňujeme sobě samým sebevědomí v tom, že se to dá zvládnout. V návaznosti na evropský Green Deal a dílčí strategie firem, se kterými máme tu příležitost pracovat (a nebo je sami vedeme), tak zkoušíme celou řadu novostí. Tentokrát jsme pro Vás oslovili jednoho z našich členů, Vladimíra Víška, který má v IKEA na starosti téma udržitelnosti.
Vláďo, začátkem léta jste realizovali kampaň „Jde to i bez odpadu“. Jedná se o samostatný projekt nebo je součástí něčeho většího?
Jeden z pilířů naší strategie udržitelnosti People & Planet Positive je inspirovat co nejvíce lidí, aby žili zdravěji a šetrněji k životnímu prostředí, a dát jim tipy, jak na to. Již několik let mimo jiné realizujeme komunikační kampaně, ve kterých se věnujeme tématům, jako je plýtvání jídlem, třídění odpadu nebo třeba úspora elektrické energie. Letos jsme se rozhodli zaměřit se na téma prevence vzniku odpadu. Průměrný Čech ročně vyprodukuje přes 350 kg komunálního odpadu a až třetina jídla skončí v koši. Spousta odpadu vzniká úplně zbytečně a často se tomu dá předejít velmi snadnými kroky. Na to jsme se v kampani soustředili. Naše kampaně mají obecně velký zásah a je skvělé, že je můžeme využívat pro edukativní účely.
Jak jste připravovali komunikaci, tak, aby ji zákazníci co nejlépe přijali?
Z průzkumů, které máme k dispozici, a z rozhovorů s našimi zákazníky víme, že většina z nich nechce zbytečně plýtvat a chce žít udržitelnějším způsobem. Podmínkou ale je, aby to pro ně bylo jednoduché a aby nemuseli vynakládat extra úsilí. Češi také vidí několik bariér – udržitelné produkty nebo zdravější jídlo jsou často dražší, v mnoha případech lidí nevědí, co konkrétně mohou změnit, a v neposlední řade se častokrát ve svých snahách cítí osamoceni. Pokládají si otázku – proč bych já měl něco dělat, když většina nedělá nic. S těmito postřehy v našich kampaních pracujeme a snažíme se zmiňované bariéry odbourat. Věříme totiž, že udržitelný život by měl atraktivní a snadno dostupný všem. Nejen těm, kteří si mohou připlatit, nebo jsou ochotni vynaložit extra úsilí.
Dnes se hodně mluví o greenwashingu, a proto se ptám, jestli máte nějaká interní opatření, kterými potenciálnímu „lakování na zeleno“ předcházíte?
Greenwashing může mít podobu záměrného klamání zákazníka, například při uvádění původu zboží, nebo formu izolovaných dobročinných aktivit, které jsou velmi dobře komunikovány, ale zbytek byznysu funguje stylem “po nás potopa”. Mnohdy se ale také jedná o nevědomost samotných firem, co je vlastně správné. To jsou například časté diskuse, zda papírová, či plastová taška nebo které brčko je nejvíce eko. Jak tomu předejít? Integrovat principy udržitelnosti do základní strategie firmy, být transparentní ve svých aktivitách a stavět svá rozhodnutí na vědecky či datově podložených faktech, jako je například analýza LCA hodnotící celý životní cyklus výrobku a jeho dopady.
Pro spoustu firem je spouštěčem ekologických aktivit Nová zelená dohoda pro Evropu (Green New Deal), co bylo spouštěčem u Vás? Vypadá to, že už jste oproti mnohým firmám hodně napřed.
Naším „spouštěčem“ byl náš zakladatel Ingvar Kamprad. Narodil se a založil IKEA v chudé oblasti jižního Švédska, kde se každá koruna musela dvakrát obrátit a kde pro plýtvání jakéhokoliv druhu nebylo místo. Ingvar od začátku prosazoval, že musíme podnikat s pozitivním dopadem na naše okolí. Už v 70. letech minulého století prohlásil, že plýtvaní zdroji je jednou z největších neřestí lidstva. Nyní je téma udržitelnosti jedním ze tří strategických pilířů našeho byznysu a veškerá rozhodnutí, která děláme – globálně i lokálně – berou v potaz enviromentální a sociální aspekty. Ke Green dealu jsme se aktivně přihlásili globálně. Lokálně jsme se připojili k iniciativě Změna k lepšímu, prostřednictvím které chceme společně s ostatními iniciovat zelený restart české ekonomiky. V rámci této iniciativy vedeme společně s Institutem cirkulární ekonomiky pracovní skupinu Cirkulární ekonomika a řešíme téma re-use.
Jaké jsou Vaše následné kroky, na co dalšího cirkulárního se v IKEA můžeme těšit do konce roku?
Chceme být více aktivní na poli nábytku z druhé ruky. Několik let provozujeme službu Druhý život nábytku, prostřednictvím které nám zákaznici mohou zpět prodat nepotřebný nábytek. My ho pošleme do dalšího kola. Tuto službu bychom rádi rozšířili, vidíme u zákazníků velký zájem. V Praze nyní testuje také nový byznys model – pronájem nábytku. Dále zjišťujeme, jak smysluplně využít starý nábytek, který nám zákazníci posílají zpět při nákupu nového výrobku. V mnoha případech je totiž ještě stále funkční a mohl by posloužit dalšímu majiteli. Snažíme se vystoupit z komfortní zóny a zkoušet nové věci. Někde se možná spálíme, ale jinde věřím, že přijdeme s něčím inovativním, co posune cirkulární ekonomiku vpřed.