Náš cirkulární hotspot
Soňa Jonášová
Je 26. prosinec a celý národ sleduje slova současného prezidenta, který klidným hlasem hodnotí rok uplynulý. Předává lidem poselství, které staví na nejpalčivějších výzvách dneška a které musíme v následujícím roce přijmout jako příležitosti. Hrozby jsou jen ty, které záměrně či nevědomky opomíjíme a nepřipravujeme se na ně. Není tomu tak ale ve slovech hlavy státu. Posluchači s údivem sledují projev, v němž zaznívá, že je nezbytné vyčíslit hodnotu přírodního kapitálu, které v republice máme. Hbitě dodává, že právě přírodní bohatství naší země se dostává do svízelné situace, neboť běžné dostupné zdroje, kterými země oplývá, se stávají křehčími či nedostupnějšími než kdykoliv před tím. Diváci vnímají urgenci prohlášení a bedlivě poslouchají…
„Našim lesům docházejí síly. Kůrovcová kalamita jejíž rychlost je trojnásobně znásobena suchem, které umožňuje těmto na první pohled neškodným broukům, mnohem rychlejší a častější rojení. Vlastníkům lesa docházejí prostředky na rychlé vytěžení materiálu, dochází pracovní síly a infrastruktura silnic těžce odolává nečekané zátěži. Po dřevě není poptávka, a tak jej skupuje Čína …“
Následuje výčet opatření od aktivizace státních pozemků k úschově opracovaného dřeva a zajištěných výkupních cen pro vlastníky, aby došlo k zajištění surovinové bezpečnosti. Hlava státu ubezpečuje i o bleskovém vydání dvou tisíc vízových povolenek pro pracanty ze zahraničí, po kterých lesníci volají. Univerzity dostávají finanční výzvu formou soutěže o nejlepší vědeckovýzkumný počin, který by pomohl dřevo zpracovat na kvalitní výrobky, zmíněna je bioekonomika postavená na výrobě nových materiálů od nanostruktur po textilní průmysl. Firmy jsou ujištěny, že každá, která bude ochotna tyto inovativní procesy přijmout do svých aktivit, dostane finanční výpomoc v začátku. Stát půjde vzorem při zadávání zelených aspektů do veřejných zakázek, kde to bude jen trošku možné poptá výrobky ze dřeva tak, aby materiál neskončil energeticky využit s krátkodobým, pro klima nevhodným způsobem. Lidé žasnou. Opět je stát o několik kroků napřed a opět uvažuje jako správný hospodář. Následuje vysvětlení souvislostí, že kromě na první pohled zřejmého sucha, které trýzní zemědělce, je třeba vyrovnat se i s tím, že zdroje stavebních materiálů mohou být ohroženy a jejich dostupné zásoby znepřístupněny.
Tento novoroční projev nezazněl
Pojďme se ale podívat, jaký vliv by takový projev či usnesení vlády mělo na rozvoj společnosti a prosperity. České firmy, které se věnují recyklaci stavebních materiálů, textilních i dalších materiálů, by dostaly naději, že budou moci uplatnit know-how v domácím prostředí a nebudou se muset orientovat na zahraniční trhy. Ve stavebnictví bychom mohli nahradit zhruba 15 % primárních surovin druhotnými, tedy recykláty, které mají hodnotu asi 6 miliard korun. Ušetřili bychom i kapacitu skládek, která při dnešním tempu skládkování bude do deseti let vyplněna a hrozí nutnost hledání nových prostorů. Ve využití druhotných surovin se skrývají další příležitosti – cesta k postupnému naplňování Pařížské dohody. Při použití druhotných surovin je možné přepočítat ekvivalent úspory CO2 na každou jednu tunu oproti těžbě surovin primárních.
Win-win-win pro byznys, stát i přírodu. Díky odbytu recyklátu jsou vytvářena nová pracovní místa a mluví se o dvaceti na jednu tunu recyklátu oproti jednomu při uložení odpadů na skládky. V celé situaci je nově sociální aspekt, který pomáhá řešit obavy z úbytku pracovních míst díky robotizaci.
Pohled na impuls, který by dal stavebnictví logicky startuje i další odvětví. Lidé při změně paradigmatu a vnímání každé tuny odpadu či do teď levných materiálů, což se týká i dřeva bez tuzemského odbytu, začali po investorech, municipalitách, politicích a dalších hráčích poptávat onu změnu. Od budov navržených s použitím místních materiálů, ať už se bude jednat o dřevo či recyklát, v nízkém energetickém standardu, dokonale hospodařící s dešťovými a šedými vodami a vybavenými nábytkem z českého masivu se poptávka orientuje i na způsob hospodaření na zemědělských půdách. Vlastníci si začínají uvědomovat, jak lehce mohou ztratit bonitu vlastních půd či lesů při nenadálých katastrofách a poptávají zodpovědné nakládání s jejich majetkem.
Zemědělci dostávají impuls uplatnit nové technologie dálkového snímání země, které umožňují precizní zemědělské postupy. Hnojit přesně tolik, kolik je potřeba podle výnosových map z poslední sklizně. Vesmírné agentury a přidružené startupy pomáhají mladým zemědělcům tlumočit data volně dostupná a otevřená k jejich prospěchu.
Organická hmota, která již nebude končit na skládkách bude kompostována, využívána v bioplynových stanicích a pokud bude obsahovat přespříliš dusíkatých látek tak k ní budeme přimíchávat látky uhlíkaté – ty, kterých jsou plné lesy v podobě posklizňových zbytků z odkornění poškozených stromů. Kůry plné kůrovce je třeba se zbavovat elegantněji než pálením, které v době sucha ohrožují lesy prohoříváním pod povrchem. Nově vznikají inovace mezi zemědělstvím a lesnictvím, protože obohacené a na živiny vyvážené hnojivo je možné peletizovat a buď uskladnit nebo vracet jak na vyprahlá pole, tak do lesů. Pro podnikatele je to skvělý impuls pro hledání inspirace v zahraničí. Při nich zjistí, že Česko je v mnoha ohledech vývoje mnohem dále než jejich konkurenti ze zahraničí.
Stačí impuls
Všechny tyto úvahy mohou znít snově a přeci jsou zakotveny v dimenzích dostupných technologií. Jsou postaveny na principech cirkulární ekonomiky, která hledá ony synergie mezi přírodou a byznysem. Je podivuhodné, že Česko je jeden z posledních evropských států, kde podnikatelé v tomto ohledu předbíhají stát. Například digitalizace se do českých podniků propisuje silným rukopisem jejich vlastníků, a tak je mnoho továren automatizovaných a často i energeticky soběstačných. Firma ADLER, tuzemský výrobce textilu, již dnes ve 100 % funguje soběstačně. Vsetínský Galvamet dává materiálům specifické vlastnosti a zvyšuje jejich trvanlivost, a to stejně jako ADLER díky vlastní energii. Navíc energetiku propojuje s vodními cykly a snaží se neplýtvat ani v jednom kroku. A stále hledá nové inovace.
Ocenění TOP odpovědná firma je jen milá připomínka dlouhých let snahy dělat vlastní práci lépe, zodpovědněji, s méně odpadem a ztrátami.
České know-how firmy ERC-TECH díky spolupráci se Skanskou vyústilo v produkt REBETONG, který už zítra můžeme mít v nových stavbách. 100% recyklovaný materiál umíme vyrobit, chybí nám jej začít aktivně poptávat. Snad podobnému propojování původců druhotných surovin se zpracovateli pomohou nové online platformy jako CYRKL, který digitalizuje a ztransparentňuje svět odpadového hospodářství. Český projekt Hydal má globální inovaci rozložitelných bioplastů. Vizovická KOMA staví budovy tak, aby byly na konci životního cyklu rozložitelné a přemístitelné.
To je zmínka o několika firmách, které principy cirkulární ekonomiky využívají vědomě i nevědomě. Chybí jim ale vize a podpora státu, proto často tuto roli suplují v rámci vlastních aktivit. Slučují se v asociacích, které aktivně tlačí stát správným směrem.
Klíčovou roli v budoucnosti budou hrát lídři. Jak političtí, tak ti, kteří stojí v čele tuzemských firem, univerzit či nevládních organizací. Jen aktivní a společensky angažovaní lidé hledající synergie a předávající si zkušenosti i elán či nové technické poznatky ze světa, pomohou z ČR udělat cirkulární hotspot.